Klinická smrt Alphonse

Alphonse umírá. V tomto příběhu jde o umírání skutečné a skutečně bolestné. Bolestnější o to víc, že trvá již od samého narození. Jde o umírání nepochopitelné, protože je jasné, že umírající vždy měl a dokonce dosud má šanci žít. Mohl a měl žít už od samého počátku své existence. To ovšem za předpokladu, že by mu byla poskytnuta potřebná péče. To se ovšem nestalo. Správná otázka tedy zní, kdo a proč Alphonse zabíjí.

Pro nezasvěcené je třeba vysvětlit, že Alphonse není umírajícím člověkem, ba dokonce ani umírajícím zvířetem. Alphonse je pojmenování zvláštního výzkumného projektu ministerstva vnitra, který byl odstartován před několika lety a byl zaměřen na vývoj nesmírně užitečné softwarové aplikace, jež měla být již od počátku roku 2007 dokončena a využívána v policejní praxi.


Nechystám se vyzradit žádné strategické a dokonce ani obyčejné tajemství. Jde o věc odborné veřejnosti dávno známou. Ostatně výzkum byl úspěšně dokončen již před více než dvěma lety. Jeho výsledky však do policejní praxe doposud uvedeny nebyly.


Oč tu vlastně běží? Ona softwarová aplikace, o které je řeč, by při uvedení do praxe znamenala výrazné zjednodušení a podstatné zrychlení činností policejních orgánů při vyhledávání, dokumentaci a zajišťování výnosů z trestné činnosti. Umožnila by i podstatně kvalitnější zpracování příslušné dokumentace s ohledem na přehledný a plynulý přístup k potřebným a především aktualizovaným právním informacím. Její zásadní přínos by spočíval také ve sjednocení praxe a standardizaci postupů policejních orgánů v této problematice na celém území ČR.


Něco takového výkon policejní služby dávno potřebuje. Vězte, že tady skutečně není nad čím váhat. Tahle věc je nejen velice šikovná ale především nesmírně užitečná.


Je zajímavé, že na osud projektu Alphonse a jeho uvedení do praxe byl veřejně dotazován na shromáždění královehradeckých policistů v kongresovém centru Aldis v říjnu loňského roku permanentním "reformováním" proslulý náměstek policejního prezidenta Jiří Houba. Tehdy neuměl odpovědět a ostudně dal dokonce najevo, že vůbec netuší o čem je řeč. Veřejně ale tehdy slíbil, že se na to "podívá".


Zřejmě na to ale nakonec zapomněl, nebo to bylo pro něj příliš "odborné". Od té doby uplynul téměř rok a praxe přesto Alphonse dosud nezná. Je to o to zajímavější, že právě Houba ministerstvu vnitra ve své době písemně potvrzoval zájem policie na uvedení této aplikace do praxe. Jak se zdá, chráněnec Ivana Langera o agendě služby kriminální policie a vyšetřování, kterou řídil, příliš dobrý přehled neměl.


Je potřeba se zeptat, k čemu jsou investice do výzkumu, když vedení policie jeho výsledek není schopno uvést do praxe. Chyba evidentně není v tom, že by šlo o špatně investované peníze, nýbrž ve špatně fungujícím policejním vedení. Je přitom lhostejné, zda se jedná o jeho pouhou hloupost, neznalost, ignorantství nebo dokonce sabotáž. Na místě je také připomenout, že praktická realizace projektu Alphonse patří do gesce Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).


Je obtížné uvěřit, že projektu Alphonse se dnes aktivně věnuje jen jeden řadový policista z mělnického okresu, který je na ÚOKFK na stáži. Možná jen díky jeho nadšení a zájmu o věc nebyl Alphonse dosud definitivně pohřben.


Alphonse je jedním z mnoha smutných příkladů, jak dnešní policie funguje. Řešení odborných problémů často stojí na vedlejší koleji. Tento projekt si ovšem pozornost zaslouží. Nejen pro peníze, které do něj byly investovány, ale zejména pro užitek, který jeho vzkříšení může společnosti přinést.


Ve zkrácené verzi zveřejněno v časopisu Týden č. 38/2009
Více k problematice na : www.zimmel.cz